Vedoucí odboru životního prostředí a zemědělství v Třinci Jana Gawlasová uvedla, že celkové loňské náklady jsou vyčísleny na 41,22 milionu korun. V průběhu posledních čtyř let se částka zvýšila o osm milionů. V přepočtu na jednoho občana loňská suma přesáhla jedenáct set korun.

Ve srovnání s předchozími roky se snižuje příjem z místního poplatku, ten loni podle Gawlasové činil zhruba 16,47 milionu korun. Dříve to bývalo přes sedmnáct milionů. Příjem ze systému EKO-KOM loni dosáhl 5,96 milionu a tříděné elektrozařízení přineslo necelých 207 tisíc korun.

„Zbytek, to je 18,58 milionu korun, je hrazen z rozpočtu města,“ doplnila Gawlasová s tím, že v přepočtu se jedná o 497 korun na hlavu.

Prakticky stejnou částku platí za odpady lidé už několik let. Gawlasová připomněla, že poplatek na rok 2011 je stále 500 korun, a uvedla, že od července loňského roku platí novela zákona o odpadech, takzvaná euronovela, kde se však poplatky nemění. „Nový zákon o odpadech zatím není schválen,“ řekla. Odhaduje, že „vzhledem k dlouhodobému trendu“ se opět předpokládá mírné navýšení nákladů, podobně jako mezi roky 2009 a 2010.

Poměr mezi kvalitou služeb a cenou je podle radnice odpovídající. „Třinec má vybudovaný kvalitní systém nakládání s odpady. Občané mají možnost třídit plasty, sklo i papír včetně nápojových kartonů. K tomu mají k dispozici hustou síť sběrných nádob. U skla jsou oddílné nádoby na čiré a barevné sklo. V okrajových částech je nádobový sběr doplněn o pytlový sběr papíru a plastu. V Moravskoslezském kraji jsme v těchto komoditách dosáhli prvního místa ve výtěžnosti separovaného sběru odpadů v kategorii nad čtyři tisíce obyvatel,“ upozornila Gawlasová.

Dodala, že v Třinci již několik let probíhá sběr biologického odpadu. Od roku 2006 funguje sběr biologicky rozložitelných odpadů z domácností do speciálních košíků, které jsou vybaveny biosáčky vyrobenými z obnovitelných zdrojů na bázi kukuřičného škrobu. „V loňském roce jsme dokonce zahájili svoz biologického odpadu z nádob určených speciálně na biologický odpad. Tento svoz zatím probíhá ve vybraných lokalitách se zástavbou rodinných domů. V závislosti na finančních možnostech města bychom tento svoz dále rozšiřovali,“ naznačuje Gawlasová.

Trochu jiná je situace v Jablunkově, kde se před časem radní rozhodli, že se pokusí financování u odpadů stůj co stůj „ukočírovat“. Šéf odboru životního prostředí Jiří Vavřač redakci řekl, že v roce 2009 byl rozdíl mezi příjmy a výdaji „lehce přes sto tisíc“.

Údaje za loňský rok nejsou k dispozici, Vavřač ale podle svých slov předpokládá, že to bude ještě lepší. „U odpadů jednoznačně došlo ke stabilizaci příjmové a výdajové stránky,“ prohlásil. Jablunkované nyní platí za odpad 492 korun ročně, poplatek se před časem snížil o dvě koruny. V soutěži O keramickou popelnici město sice ceny nesbírá, to prý ale neznamená, že za ostatními nějak výrazně zaostává. „Mezi první desítkou v kraji jsme pořád, takže si myslím, že nám vlak neujel,“ míní Vavřač.